
O tom, jak jsem se zamotala do paní s pudlem a taky o tom, jak sem poprvé viděla ružový jmelí...
11. prosince 2008 v 21:58 | Johnnie... Tha Angel of Insane... dot com | Náš svět (nahoře bez... slunečný voblohy a milosrdnýho nebe)
Komentáře
... no doufám že to pudl přežil :-D... teď mě napadá... možná, že vycejtil, že si jeho panička chce koupit to žůžový jmelí a chtěl tomu zabránit, proto tak vyváděl :-D...
To věřim že to bylo bezva :-), u nás jmelí neroste... nebo možná že jo, le v těch našich smrkovejch lesích nejni vidět :-DDD... le na Moravě minulej rok sem si pro něj vyšplhala do koruny ňákyho strómu... sedřela sem si všechny klouby na prstech a koleno při tom :-D... le to jmelí sem dostala... nakonec sem ho zapomněla v hospodě :-DDD... inu pako
Nojo, ty jsi nase roztomile pako :) A k vanocum ti koupim ruzove jmeli :) Jak se jmenujes krestnym? Na morave? To jsem nikde ale nevycetl :)
hih roztomilé?!... no dobrá :-D... Ach, po růžovym jmelí sem toužila celej život! :-D... Křestnim?... nejsem křtěná ;-)... le dyž tě to zajímá, tak Barbora... a na Moravě sem byla jen na dovče, jinak to tam mam pěknou štreku...
A me zajimalo jak to dopadlo se zamotavanim :D Muj kamarad chodi sbirat jmeli. Vzdycky leze slanem na stromy :) Driv byla tradice, ze jsem s honzou diky tomu zatahli skolu :) To bylo bezva :)