... Vlk v ovčím rouše neštěká, ale kouše...

Březen 2015

... dyž máte fantazie na rozdávání pro celej svět, nechte si ji a vymyslete novej...

12. března 2015 v 22:21 | Vína Izerína Mrakoplašová... |  ► Náš svět (nahoře bez... slunečný voblohy a milosrdnýho nebe)
Slzy vesmírný želvy dnes zatopily svět,
pod měsíčnim svitem se mění v krasohled...

probouzí ve mně zájem...
... jakej je to život... život za okrajem?

Viz všechny ty přebolený splíny!
... maj zvuk smíchu... a barvu oktaríny...

R.I.P.
a díky, sire Terry...

...hovory s V. H.

7. března 2015 v 13:01 | Maňas |  ► Náš svět (nahoře bez... slunečný voblohy a milosrdnýho nebe)
Zas jedna z hlubokých optiMYSTICKÝCH & sentiMENTÁLNÍCH nocí s.r.o., které se věnují důlní těžbě vzpomínek. Měsíc si odpíchnul noční a dal mi pěstí do oka, že vidím dvojmo - to abych si nemyslela, že je všechno jedno...to aby se stíny minuLOSTi mohly zaangažovat o něco více než obvykle (a jak pravil Rudiš - nelze před nimi utéct, vždycky na nás zaútočí zezadu). Tma se prakticky zhmotnila - stala se tabletkou z kofeinu, dýmem z cigaret, zrcadlovym vesmírem aka všechno hezký mě odpuzuje - hlavně ať nevychází to blbý slunce!! Jenže víte co - nesnesitelné je, že nesnesitelné není vůbec nic!...A to mě sžírá, nechci si zvyknout na pocit, že to bez Něho taky jde...a tak zase ležim na zídce, koukám na hvězdy vytetovaný do Jeho tváře (antropomorfní svatozáře) - sem tady s věčností hřbitova (protože alespoň zde platí konstanta a všechno je tak nějak na stálo), s brutální milenkou jménem "bezesná noc" (čas je děvka, láska kurva - docházku máme téměř kompletní) a taky s mým drahým Václavem Hrabě(te)m (chudák - kdyby nebyl mrtvej, určitě by přede mnou utek...jako všichni)....je vůbec na světě místo pro člověka, který je schopný najít pochopení převážně u mrtvol?!