... Vlk v ovčím rouše neštěká, ale kouše...

Duben 2015

Hippokrit hippochondr...

30. dubna 2015 v 23:31 | Vína Izerína... |  ► Náš svět (nahoře bez... slunečný voblohy a milosrdnýho nebe)


... aneb vobnažování hroší kůže na veřejnosti


... Sem schizofrenní paranoik (opačná diagnóza nesedí :D)

Jedna část mojí osobnosti chce žít spořádanej život...

Druhá se jí v tom všema možnejma způsobama snaží zabránit...

Třetí chodí do práce, kam nastoupila plna ideálů ohledně prolidskýho přístupu, o který ale přišla během prvních dvou měsíců, z nichž tři tejdny strávila na nemocenský...

Čtvrtá NEmá maniodepresivní ani sociofobní sklony, NEní hluboce introvertní pozérka, NEpije ani kafe, NEmluví sprostě, NEmá profil na FB, NEztrácí hlavu ani ostatní důležitý věci, NEustále si NEpolejvá čajem čerstvě vypraný trička a nikdy si NEdrobí do výstřihu, dotahuje vodovodní kohoutky a vytahuje varnou konvici na noc ze zásuvky, NEchodí dřít s chlapama do fitka ale hopsat s kolegyněma na zumbu a (cituju) kixbox aerobic, i v zimě si holí nohy, páč přece NEni žádný zviřátko, aby si pěstovala zimní srst, umí milovat celym svym srdcem a zakládá svuj život na vyšších principech dobra, morálky a víry... a vůbec NEni NEgativní...

Pátá běhá po všech čtyrech po lesích a po nocích vyje na měsíc...

Šestá vysedává incognito v zapadlý kavárně a za zvuků tlumenýho bluesrocku z gramofonu píše dekadentní poezii zelenym inkoustem na sáčky od čajů...

Sedmá je pořád na cestách a nikdy nespí dva dny na stejnym místě...

A Osmá je Bambi...

... a všechny dohromady si myslí, že sou vzkazem zapečetěnym v lahvi od tullamorky... v lahvi vhozený do širýho oceánu... vzkazem, kterej má světu co říct... světu, kterej jen čeká, až někdo tu láhev vyloví... nebo až se rozfláká vo útesy...

... no dyť to řikám- čirá schizofrenní paranoia :D

+ stručný výsledky z psychologický autodiagnostiky: Potřebuju digitalis, odčervovací tabletky a 9voltovou baterku...

... Lék na srdeční problémy, přípravek proti roupům a novou baterku do váhy... abych zas mohla, jak se řiká, "Vážit slova a činy!"...


... Nojono...


Dyž víte jaký ste, je důležitý se tim prostě netajit...
... Mam už dost těch pohoršenejch vobličejů s překvapenejma výrazama

... Jenže já to prostě furt nevim
:D

Hovory nad votevřenym hajzlikem...

26. dubna 2015 v 22:33 | Vína Izerína... |  ► Náš svět (nahoře bez... slunečný voblohy a milosrdnýho nebe)
... Nesnášim se pro ty neochvějný Pocity a Sny, kdy mě při pohledu na někoho tak strašně dloubne u srdce a vim, že něco neni tak jak má bejt... Dyž mi to pak čék řekne, je tak těžký řikat to "Já vim"... je to jako bych tu smůlu nosila já... Každej si nesem ňáký to svoje prokletí a je jen na nás jak se s nima naučíme žít, musíme, páč nic nejni důležitější, než život...

... Chtěla bych bejt jako houba, všechny obejmout a vsát do sebe všechny jejich strachy, smutky a černý myšlenky... mam pocit, že nedokážu bejt šťastná, dyž necejtim štěstí kolem sebe... Sem parazit!... Sem pokleslá existence parazitující na štěstí lidí, který dokážu mít ráda... jestli To vubec dokážu... Sem tak sobeckej (po)tvor, kterej by na sebe vzal nešťastný pocity všech, jen aby se zbavil pocitu viny za to, že žádnou vinu vlastně necejtí... Chtěla bych chránit svym tělem celej svět, ale zmůžu se na něm možná tak jen bejt... a to mi nestačí... zasraná Nesmiřitelnost... zasraný Štěstí...

Asi se budu vokapovat, ale musim, musim si to uvědomit, zapamatovat, začít podle toho žít... Stavíme životy na Štěstí, přitom hlavní esencí šťastnýho života je Radost... Štěstí je velmi objektivní skutečnost (ne, není to překlep :D)... Můžem jít samozřejmě Štěstí všema cestama naproti, ale furt bude ovlivňovaný mnoha faktorama z vnějšku, se kterejma prostě nepohnem, ať už pro to uděláme cokoliv... Radost je ale čistě vnitřní, bezpodmínečně naše, otázka naší vůle... Ať už sme na tom se Štěstím zrovna jakkoli na štíru, neměli bychom dopustit nechat se připravit o Radost... Z Radosti mnoho Štěstí taky pramení... Možná je to jen placebo, povrchní a alibistický... ale dyž člověk nemůže spát, jíst, dejchat a bejt k něčemu platnej, z čeho jinýho než z Radosti by mohl vůbec žít?...

... Nejsem slaboch

... Něčí síla prostě nejni ve zbavování trápení, ale v rozdávání Radosti...

(S)udičky

20. dubna 2015 v 23:36 | Jo... hnnije |  ► Poezie (bez pointy) a filozofie (bez názoru)
(trocha experiMENTÁLNÍCH douBLEveršů)
.

Naše sudby studí studem
barvami hudby vás svedem bludem

Sme dryády horskejch bučin
vodopády nám v žilách hučí

Žijem ze tmy, strachu a tužeb
pohledem letmým stahujem z kůže

Neznáme milost a láska je nám cizí
dyž milujem, tak na kost, ale neni to cit ryzí

... a dyž dáme moc piv, nezůstane po nás kámen na kameni
lepší utýct dřív, než čekat na znamení

Sme pro všecky ale za trest a samy sobě pro smích
sme ukrutně na pěst a vinu házíme jen... na sníh...