... Vlk v ovčím rouše neštěká, ale kouše...

Červen 2015

Sranní mlhou...

26. června 2015 v 1:11 | ... ňáká zvěř (le)sní |  ► Poezie (bez pointy) a filozofie (bez názoru)

(… druhá spontánně spoluautorská poežije v mym životě… ta první vznikla v 7. třídě a následuje ji kamarádství na celej život… stovky jentak prochozenejch a prokecanejch jizerskohorskejch nocí, stovky protoulanejch kiláků pod tou beznadějně hvězdnou voblohou, stovky lahví Cabernetu Moravia tu gou, stovky pivních přípitků "Na systematický vyšinutí našich smyslů!", stovky podob a tónů smíchu, stovky hodin po uši v muzice, stovky dobrejch a stovky špatnejch dnů… tisíce mžitků a zážitků… miliony slov… nekonečně mnoho nezapomenutelností… )


Sranní mlhou…

S ranní mlhou v zádech
Vychází Liška na obzor
Vystoupá na jeden nádech
Pak shlídne na vrcholky hor…

… Tam, kde Lišky dávaj dobrý ráno
Štěstí je nad dveřmi přikováno
Rozbřesk mlhu ze snů snímá
Viď?... měl ses tak blaze mezi nima…

Však velká škoda by to byla
Jentak prosnít celej den
Proto Tě Liška probudila
So follow me… Out of tha bed again

… A Štěstí nad dveřmi, co přikované se zdá
Stačí jen křídel pár a řekne Ti pá
Křídla i z papíru, popsanym vzkazy
Ty nikdo nečetl, tak sbohem drazí…

… Snad se i vrátí, nad futra sedne
Jen si ho všimnout, než se zas zvedne…



Sea Wolf - Dear Fellow Traveler"




... a díky ;)

Brackish...

18. června 2015 v 22:16 | Vína Izerína from Smrtžofka... |  ► Poezie (bez pointy) a filozofie (bez názoru)

... BracKIS(S)h

... Starý rány se votevíraj
a sůl?
... tu si do nich sypu sama...

Z vína se srdce, hrdla svíraj
a sůl?
... z očí už nekane, dyž votáčim se za lišákama...


... Starý rány se votevíraj
a cukr?
... ten z nich vlaze stéká...

Z vočí do vočí si zíraj
a cukr?
... dál po proudu už je z něj řeka...

DARkness

14. června 2015 v 14:28 | Blbá kráva... |  ► Poezie (bez pointy) a filozofie (bez názoru)
Nebudu se obhajovat, že mě jen vidíte ve špatnym světle
Nevidíte mě
protože kolem mě je jen tma

Lhala bych hlavně sama sobě
Kdybych tvrdila, že mi to nevadí
Ale z toho se neposeru

Mnohem víc mě děsí představa
O jakej kus sebe sama bych se musela nechat připravit
Aby mi to nevadilo

Moc nevážim svá slova a činy
Ale moc si vážím lidí

... kerý si nepotřebujou rozsvěcet